Letní semestr 2015/2016
7. 4. 2016 Alecandr Kratochvíl (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd
Bez vzpomínky na minulé by bylo stěží možné orientovat se v přítomnosti a plánovat budoucnost. Naše paměť představuje zdroj, který ovlivňuje naše představy o životě a o vlastní identitě i vnímání sebe sama coby součásti určitého kolektivu, společnosti nebo národa. Jakým způsobem se proměňuje vzpomínání na naši minulost v souvislosti s nástupem nových médií a geopolitickými proměnami světa v posledních letech? Jakým způsobem lze paměť a trauma zkoumat z perspektivy humanitních věd?
Čas a místo konání: od 19:00 v Café Kampus
Hosté: Alexander Kratochvilb Manfred Weinberg, Jiří Šubrt a Miloš Řezník.
24. 3. 2016 Jaromír Mrňka: Svéhlavá periferie
Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce a proměny komunistické diktatury, včetně její hluboké krize v letech 1953 až 1956. Srovnáním dominantních diskursů a každodenního jazyka aktérů odhaluje základní hodnoty a obrazy, které vedly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. [Oficiální text distributora]
Čas a místo konání: od 19:00 v galerii Tranzitdisplay
Referent: Jaromír Mrňka
Koreferenti: Michal Kopeček, Jiří Pernes
18. 2. 2016 Josef Petráň: Filozofové dělají revoluci
Tentokrát s knihou prof. Josefa Petráně: Filozofové dělají revoluci zůstaneme tematicky na půdě FF UK a časově se vrátíme k 25. výročí "Sametové revoluce", při jehož příležitosti byla kniha vydána.
Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, v nichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému myšlení, jež vyžadovalo občanskou odvahu. Dokládá, že na fakultě byli mezi studenty i pedagogy jak lidé, kteří by tu ve svobodných poměrech neměli co pohledávat, tak erudovaní odborníci, vystavení ideologickému tlaku a kádrovému prověřování, v horším případě pak dohledu tajné státní policie. Šířeji se věnuje především událostem roku 1989, podmínkám i průběhu politického převratu, a snaží se postihnout dědictví minulosti v dalším vývoji fakulty. [Oficiální text distributora]
Čas a místo konání: od 19:00 v místnosti č. 200 na hlavní budově FF UK
Referent: Josef Petráň
Koreferenti: Eduard Maur, Jan Rychlík
