Obecný středověk – východ II.

Obecný středověk – východ II. (1150–1453)

Valentina Karlíková

V současné době studuje ve čtvrtém ročníku doktorského studia na Ústavu světových dějin FF UK. V bakalářské a magisterské práci se věnovala rozboru dochovaných pramenů a dopisů Eleonory Akvitánské a Alix Burgundské. Disertační práce řeší téma postavení žen ve středověké společnosti na pozadí analýzy jejich vlastních listin a korespondence v porovnání s jejich obrazem v církevních kronikách a dalších pramenech. Zajímá se rovněž o středověké dějiny východní Evropy. Dlouhodobě se podílela na projektu záchrany a obnovy tvrze Malešov u Kutné Hory. Mezi její vedlejší zájmy patří také starožitnictví, především odhadování cen a renovace nábytku a šperků.

Anotace

Druhá část přednášek týkající se východních oblastí ve středověku naváže na specializační přednášku.  Prvním tématem bude dobytí Konstantinopole křižáky roku 1204 a vznik Latinského a Nikájského císařství. Dále bude věnována pozornost nástupu Palailogovců na znovuzískaný byzantský trůn.  Posledním tématem bude rok 1453 jako definitivní konec byzantské říše. Následující část přednášky se bude dotýkat vzestupu moskevského knížectví, které se stalo hlavní silou v procesu sjednocovaní ruských zemí. V tématu se neustále bude narážet na vpády a nájezdy vojsk mongolské říše, která dlouhou dobu držela ruské země pod svou nadvládou. Boj ruských zemí o samostatnost a znovuvytvoření silného státu se táhl několik staletí a ve výkladu bude linie sledována především na postavách významných vládců. Celou přednášku tematicky uzavře postava prvního ruského cara Ivana IV. Hrozného.

Tematické okruhy 

Byzantská říše 

1. Rok 1204 – dobytí Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy a vznik Latinského císařství, vznik nástupnických byzantských států (Nikájské císařství, Epeirský despotát a Trapezuntské císařství)

2. Rok 1261 - znovudobytí Konstantinopole Byzantinci, nástup dynastie Palailogovců, Michail VIII. Palailogos

3. Byzanc za Palailogovců – postupná ztráta území, společnost zmítaná občanskou válkou

4. Rok 1453 – dobytí Konstantinopole vojsky sultána Mehmeda II., definitivní zánik byzantské říše  

Formování ruského státu

1. Mongolská expanze a politika Alexandra Něvského

2. Vzestup Moskvy – první zmínky, Daniil Moskevský,Ivan Kalita a jejich politika vůči Mongolům a ostatním knížectvím

3. Dimitrij Donský – boje s Mongoly, 1380 bitva na Kulikovském poli

4. Ivan III. Velikýa Vasilij III. – expanzivní politika, finální procesy ve sjednocování ruských zemí, konec poplatné závislosti na Velké Hordě („Stání na Ugře“)

5. Ivan IV. Hrozný – 1547 prvním ruským carem

Literatura

• Nestorův letopis ruský, ed. Erben, K.J. Praha 1940.
• HAVLIK, L.E., Slovanské státní útvary raného středověku, Praha 1987
• LÁŠEK, J.B., Počátky křesťanství u východních Slovanů, Praha 1997
• PICKOVÁ, Dana, Alexandr Něvský - hledání reality, I. Neporazitelný vojevůdce, in: Historický obzor 21, 2010, č.7/8, s.154-162
• PICKOVÁ, Dana, Alexandr Něvský - hledání reality, II. Léta těžkých rozhodnutí, Historický obzor 21, 2010, č.11/12, s. 251-260
• PICKOVÁ, Dana. Dynastický svár v domě Rurikovců. In: Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie. 2012, roč. 23, čís. 5-6, s. 108-116.
•  PICKOVÁ, Dana. Počátky slovanských dějin. (III.), Postup na východ. In: Historický obzor, 1998, 9 (5-6), s. 101-104.
• PICKOVÁ, Dana. Vláda Ivana III. – mezní etapa vývoje ruského státu. Historický obzor. 2000, roč. 11, čís. 5–6, s. 118–124.
• PIPES, Richard. Rusko za starého režimu. Praha: Argo, 2004.
• SERCZYK Andrzej. Ivan IV. – car vší Rusi a stvořitel samoděržaví, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004
• ŠVANKMAJER, Milan, a kol. Dějiny Ruska. 2. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996.