OBSCURA - studentský časopis

Mimo tuto stránku má časopis Obscura vlastní web zde, kde se dozvíte více.

O Obscuře

Náš časopis se při svém vzniku inspiroval starobylým optickým přístrojem nazývaným camera obscura neboli temná komora. Zmíněné zařízení se užívá k promítání obrazu, který však není nikdy zcela věren snímanému objektu, ale je vždy zmenšený a převrácený. Proces promítání se v mnohém podobá historickému bádání, neboť ani historie (obraz) není naprosto shodná s minulostí (snímaným objektem) – tedy tím, co se skutečně odehrálo. Přesto nemožnost přesného zachycení minulosti nás nesmí přimět k rezignaci na její poznání, ale měla by nás vést k pokoře (k uvědomění si našich chyb a prefigurací), jež může přispět k hlubšímu porozumění.

V tomto přeneseném významu představuje náš časopis jakousi cameru obscuru, která snímá historii na univerzitě a svou čočku zaostřuje konkrétně na to, co znamená historie z pohledu nás, studentů. Jaká témata nás přitahují? Nad jakými bychom rádi diskutovali? Co považujeme za současné problémy historie i historiografie? Co bychom chtěli na fakultě nebo ve výuce zlepšit, změnit či pochválit?

Stěžejní část časopisu budou vždy zaujímat články studentů, kteří tímto budou rozhodovat, na jaké objekty se bude čočka Obscury zaměřovat. Vedle vašich příspěvků s historickou tematikou se budou pravidelně objevovat rubriky zajišťované redakcí. Své místo si mezi stálými rubrikami již vydobyly „tahouni historiografie,“ v nichž nás náš externí spolupracovníci seznamují s klasickými díly historie, „kunst“ zaměřující se povětšinou na angažované umění a „anketa“ s odborníky, která blíže ohledává určitý pojem či se zabývá ožehavou problematikou. Od čtvrtého čísla si na stránkách rovněž příležitostně vytváří svůj prostor kategorie „rozhovory s českými studenty historie na Erasmu“ a „událost na fakultě,“ v níž se hlouběji pojednává o akcích, které proběhly během semestru.

Obscura také na svých stránkách nabízí pole pro neformální dialog mezi vyučujícími a studenty. Výměnu názorů umožňují především tzv. „možnosti dialogu“, v nichž někdo z řad akademických pracovníků fakulty naváže svými postřehy na jeden z vašich článků.

Připravujeme:

Děkolonizace dějin

coming soon...

Debata v historických oborech vnímá v posledních letech čím dál více změny v nazírání na dějiny mimo hranice euroatlantického prostoru. Postkoloniální obrat mění pohled nejen na dějiny kolonialismu, ale také na historii v globálním měřítku. Nová perspektiva nesleduje historii výlučně z pozice kolonizátorů, ale naopak reflektuje pozice kolonizovaných a klade důraz na jejich význam. Dekolonizace jako proces změny myšlení týkající se našeho historického vědění v sobě nezahrnuje jen školní dějepis, ale rovněž výuku historie na českých univerzitách. Změna pohledu na světové kultury otevírá také otázku jejich prezentace v paměťových institucích. V rámci dekolonizační debaty vzniká poptávka po kritickém historickém bádání v dějinách bývalých kolonií, snaze a ochotě zbavit se evropocentrického pohledu na ně, otevření nových témat a novém zachycení mocenské role bývalých koloniálních mocností. České prostředí doposud stálo stranou diskuse koloniální a postkoloniální problematiky, která se nedotýká jenom států kolonie přímo vlastnící, ale též zemí z nich profitujících a spoluvytvářejících jejich obraz. Toto nové promýšlení minulosti nám nepřináší jen nové poznatky, ale i příležitost zkoumat teoretické nástroje a koncepty, které nám umožňují porozumět jak vlastním dějinám, tak dějinám vzdálených zemí. Nové pozice taktéž vedou k promýšlení samotných teoretických konceptů, mnohdy evropocentrických a opomíjejících pozici druhého, z jiného hlediska.

Zatím vyšlo:

1921

8. číslo / 2021

Každý rok v lidských dějinách může být přelomový. Od počátku našeho letopočtu bychom našli jen málo let, během kterých nedošlo k nějaké významné události, ať regionálně nebo celosvětově. Ačkoliv historii rozhodně nelze redukovat pouze na přesné dny, roky a popis událostí, je s datováním pevně spjata. Některá data ale přitahují více pozornosti než jiná. 

Obscura 2020

7. číslo / 2020

Z obsahu: Vědecko-fantastická revoluce (Martin Babička),  S Foucaultem na hřbitově (Jak K. Černý), Vliv tridentského koncilu na české prostředí (Josef Rais) a další… 

Plný archiv čísel naleznete na našem Issuu profilu

Kontakty

obscura@ffabula.cz
lucie.dvorakova@ffabula.cz
Přejít nahoru